Keratin



Keratin patří mezi ve vodě nerozpustné skleroproteiny a je to základní složka vlasů a chlupů. Tvoří se z něj také nehty. Keratin má vláknitou strukturu a rozlišujeme dva typy – keratiny I. typu (menší, kyselé) a keratiny II. typu (větší, zásadité nebo neutrální). Vznik keratinu se označuje pojmem rohovatění (keratinizace). Díky tomuto jevu se na povrchu kůže vytvoří odolná tvrdá vrstva, která lidské tělo ochraňuje před infekcí. V případě, že dojde k jejímu zničení, tak člověk umře do 24 hodin na ztrátu tekutin. V průběhu rohovatění vzniká ve svrchní vrstvě kůže mnoho keratinů, involukrinů, lorikrinů a mezibuněčných lipidů. Keratin se hojně využívá v kosmetickém průmyslu, kde se používá v hydrolyzované formě. Ta se získává hydrolýzou vlny z ovcí. Výsledkem této hydrolýzy je světle žlutá tekutina, která se přidává např. do šampónů, kondicionérů a mnoha produktů péče o pleť. Takto zpracovaný keratin má zjemňující, vyhlazující a hydratační účinky. Umělý keratin se vyrábí z kaseinu a říká se mu galalit.

Myoglobin řadíme mezimonomerické proteiny. Je příbuzný hemoglobinu a má i podobnou strukturu. Kromě proteinové složky obsahuje ještě hem, ve kterém je vázáno železo, na které se může vázat kyslík. Skládá se z celkem 153 aminokyselin. V těle člověka vzniká myoglobin v srdeční svalovině a některých kosterních svalech. Je důležitý pro kontrakci srdečního svalu a kosterních svalů. V ledvinách je pak filtrován a vylučován močí – pokud se však jeho množství v krvi výrazně zvýší, může dojít i k poškození ledvin. Ke zvýšení hodnoty myoglobinu dochází při poškození svalové tkáně (u srdeční nebo u kosterní svaloviny). Nejčastěji tento stav nastává po infarktu myokardu, dále pak po operacích a velkých úrazech. Hladina myoglobinu se ale může zvýšit i po injekcích nebo po velkém cvičení. Vyšetření se provádí formou odběru krve, hladina myoglobinu v moči se obvykle netestuje, protože v moči je tohoto proteinu většinou jen malé množství. Normální hodnota myoglobinu se pohybuje v rozmezí 5 – 70 μg/l.

Hemoglobin patří mezi transportní metaloproteiny červených krvinek. Jeho nejdůležitější funkcí je transport kyslíku z plic nebo žaber do tkání a opačným směrem pak odstraňování oxidu uhličitého z tkání do plic. U savců v jejich aktivních erytrocytech tvoří hemoglobin 35 procent obsahu. Strukturu hemoglobinu jako první na světě rozluštil britský molekulární biolog Max Perutz (1914-2002). Jeho úlohu v krvi pak objevil francouzský fyziolog Claud Bernard. Hemoglobin se běžně u člověka skládá ze čtyř podjednotek – z toho dvou alfa a dvou beta. Každá podjednotka je dále tvořena globinem a hemem. V lidském těle pak rozlišujeme tři typy hemoglobinu, které mají všechny stejný hem, ale každý má jinou globinovou složku. Jedná se o hemoglobin dospělého typu HbA, hemoglobin dospělého typu HbA2 a fetální hemoglobin HbF. V případě že dojde k poruše tvorby hemoglobinu, může to mít za následek některou z nemocí. Patří mezi ně chudokrevnost (neboli anémie), dále porfyrie, talasemie nebo některé dědičné poruchy.

My vám, ale poradíme jaká dieta je pro vás vhodná vzhledem k vaší nutriční typologii. Bílkoviny a aminokyseliny jsou základní kameny kosterního svalstva.



Transferin

Transferin je jedním z glykoproteinů, který se tvoří v játrech. Jedná se o protein krevní plazmy, který váže a přenáší železo v krevním oběhu do míst, kde je potřeba. Hladina transferinu v krvi stoupá tehdy, když je v těle nedostatek železa. Naopak zvýšená hodnota transferinu bývá např. při těhotenství nebo při užívání antikoncepce. Vyšetření na hodnotu transferinu se provádí klasickým odběrem krve ze žíly.

Aktin řadíme mezi strukturní globulární proteiny. Jedná se o jeden z nejčastějších intracelulárních proteinů eukaryotických buněk. Aktin patří mezi polypeptidy a je tvořený 375 aminokyselinami. Ve svalových buňkách jsou aktiny důležitou součástí myofibril. Existuje celkem šest isoforem aktinu – alfa aktin1, alfa aktin 2, alfa aktin 3, beta aktin, gama aktin 1 a gama aktin 2. Nejrozšířenějším z nich je beta aktin, který najdeme v cytoskeletu a v buněčném jádru.

Myosin patří do skupiny proteinů zajišťujících pohyb. Je zodpovědný za svalový stah a podílí se i na aktivním vnitrobuněčném transportu váčků a na pohybu membrán. Jedná se o vláknitý protein, který je základem tlustých filament. Vyskytuje se ve všech živočišných buňkách, kde tvoří základ pohybového aparátu, buňkového cytoskeletu.

Imunoglobulin patří mezi proteiny, které mají ochranné a obranné funkce. Je součástí imunitního systému a dokáže identifikovat a zlikvidovat viry a bakterie v těle. Podle typu těžkého řetězce, který tento protein vytváří, rozlišujeme celkem pět tříd imunoglobulinu – imunoglobulin G, imunoglobulin A, imunoglobulin M, imunoglobulin D a imunoglobulin E.

Imunoglobulin G se vyskytuje nejčastěji a je obsažen v krvi a tkáňovém moku. Váže se na viry i bakterie a spolu s komplementem je dokáže zlikvidovat. U člověka jsou čtyři podtřídy tohoto imunoglobulinu – IgG1, IgG2, IgG3 a IgG4.

Imunoglobulin A tvoří cca 15 až 20 procent všech protilátek v krvi. Vyskytuje se v slzách, ve slinách a v mateřském mléce. Dělí se do dvou podtříd – IgA1 a IgA2.

Imunoglobulin M patří mezi glykoproteiny a je to druhá nejčastější třída protilátek v krvi savců. Je tvořen ve slezině, kostní dřeni a lymfatických uzlinách. Podílí se na aktivaci komplementu, neutralizaci virů, opsonizaci antigenů a aglutinaci.

Imunoglobulin D se vyskytuje jen v malém množství a jeho funkce zatím nejsou známy. Tvoří pouze jedno procento membránových bílkovin mladých B-lymfocytů.

Imunoglobulin E se vyskytuje výhradně u savců a ze všech protilátek obsahuje nejvíce sacharidů. Chrání organismus před parazity a hraje hlavní roli u vzniku různých alergií.

Vitamíny a minerály jsou důležitá složka potravy. Hubnutí zdravě, efektně a s úsměvem. Kvalitní sportovní výživa a suplementy pro Vaši vysněnou postavu.

Fibrin

Fibrin řadíme stejně jako imunoglobulin mezi proteiny s obrannými a ochrannými funkcemi. Vzniká srážením krve z fibrinogenu účinkem trombinu. Mechanickému odstranění fibrinu z krve se říká defibrinace. Ta zamezuje vytvoření tzv. krevního koláče. Fibrinogen patří mezi glykoproteiny a je nezbytnou složkou při srážení krve. Nachází se v krevní plazmě a také v alfa-granulech krevních destiček. Fibrinogen se syntetizuje v játrech a je složen ze tří párů polypeptidových řetězců. Koncentrace tohoto proteinu v krvi stoupá při poškození tkání nebo při zánětu. Poruchám funkce, resp. syntézy fibrinogenu se říká afibrinogenemie nebo hypofybrinogenemie.

Kloubní výživa Vám pomůže při začínajících bolestivých problémech pohybového aparátu, ale je také výborným preventivním prostředkem. V dnešní době již seženete stimulanty v nejrůznějších formách. Iontové nápoje dodávají tělu nejen tekutiny, ale velké množství iontů, o které tělo přišlo a udržují tak iontovou nerovnováhu v těle.

Proteinurie

Proteinurie označuje výskyt proteinů v moči člověka. Rozlišujeme tři základní skupiny – prerenální, renální a postrenální. Renální proteinurie se ještě dále rozděluje podle postižené části nefronu na glomerulární, tubulární a smíšenou. Prerenální vzniká u vysokých plazmatických koncentrací nízkomolekulárních proteinů a často doprovází začátek některých zánětů a nekrotizujících nemocí. Postrenální pak vzniká při nádorech, krvácení a zánětech vývodných cest močových.

Zoo Praha je největší česká zoologická zahrada. Kre-alkalyn je nejsilnější formou creatinu, vyniká schopností vysoké absorpce v organismu. Posilovací stroje pro domácnost budují Vaši svalovou hmotu a tvarují Vaši postavu. BCAA jsou větvené Aminokyseliny L-Leucin, L-Isoleucin a L-Valin tvoří významnou část všech aminokyselin tvořících svalovou tkáň. Sacharidy neboli cukry jsou nízko i vysokomolekulární látky vyskytující se v každém organismu.

Proteiny jako sportovní výživa

Pokud aktivně sportujeme, potřebujeme svému tělu dodat zvýšené množství proteinů. Kromě kvalitních potravin, které jsou na proteiny bohaté, je můžeme doplnit i prostřednictvím různých potravinových doplňků a sportovní výživy. Tyto proteiny si můžeme nejčastěji koupit ve formě koncentrátů, ze kterých si přidáním vody uděláme nápoj. Na výběr máme nejen z velkého množství různých příchutí (jahoda, vanilka, čokoláda, pistácie, cappuccino atd.) ale lze si vybrat i podle procentuálního obsahu bílkovin v přípravku.

Proteinová dieta

Proteinová dieta (která se někdy označuje jako ketogenní) je specifickým typem diety, která je založená hlavně na konzumaci proteinů. Je určená především pro rychlé zhubnutí a je u ní snížený příjem sacharidů a tuků. Tato dieta byla poprvé uvedena do praxe v první polovině 70. let minulého století v USA a získala si rychle velkou oblibu. Jedním z hlavních principů této diety je ketóza. Jedná se o stav, do kterého se lidský organismus dostane díky zvýšenému příjmu kvalitních proteinů při současném sníženém přísunu tuků a sacharidů. Ketóza zároveň snižuje pocit hladu a redukuje tukovou tkáň. Při proteinové dietě pak mezi hlavní součásti našeho jídelníčku patří zejména kvalitní libové maso, dostatek čerstvé zeleniny a ovoce, mléčné výrobky, luštěniny atd. Naopak je třeba se vyvarovat cukrovinek, sladkých nápojů, smažených jídel, brambor, omáček atd. V každém případě, pokud se rozhodneme vyzkoušet tento typ diety, měli bychom se nejdříve poradit s naším praktickým lékařem, případně vyhledat odborníka – dietologa nebo specialistu na výživu, který nám poradí, jestli je proteinová dieta pro nás opravdu vhodná a pomůže nám sestavit jídelníček. Stejně jako jiné diety i tato může v některých případech i uškodit, proto je vždy lepší se poradit s odborníkem.


Reklama:


Inzerujte zde!

Máte zájem o reklamu? Kupte si textový odkaz na této pozici!

Inzerujte zde!

Máte zájem o reklamu? Kupte si textový odkaz na této pozici!